Ministr kultury České republiky

PhDr. Lubomír Zaorálek

Maltézské náměstí 1

118 00 Praha 1

 

V Praze 12. října 2020

 

Vážený pane ministře, 

 

žijeme v době, která je kultuře mírně řečeno „nepříznivě“ nakloněna. Pořád se zdůrazňuje důležitost kultury, budoucnost národa… ale je na místě se ptát, co bude dál? Co nás ještě čeká za půl roku?

V této jistě i pro Vás těžké době se na Vás opět obracím s prosbou a žádostí o pomoc. Píši nejenom jako prezident Českého magického svazu za amatérské i profesionální kouzelníky, ale především vlastním jménem a také za všechny výkonné umělce napříč celým kulturním a uměleckým spektrem, za všechny technické pracovníky, osvětlovače, zvukaře, jevištní mistry a mnoho dalších neméně důležitých profesí, které se společně s námi podílejí na vytváření kulturního života a umění. Žádám Vás především o pomoc a podporu všech, kteří nejsou nikým zaměstnáni, nemají žádný plat, nemají možnost ošetřovného, a kteří kvůli nastavení nevhodných podmínek neměli možnost získat podporu ze žádné dotační výzvy COVID (nájemné, kultura). Píši Vám za všechny tyto neobyčejně poctivé, pracující a v současné době vládou potrestané živnostníky podnikající v kultuře jako OSVČ.

Situace je opravdu vážná! V pondělí byl vládou ČR vyhlášen druhý nouzový stav kvůli  koronavirové pandemii. Od minulého týdne jste nás stále ubezpečovali, že kultura nebude nijak zásadně omezena, pouze budou přijata drobná opatření. To samozřejmě, jak je v současné době u naší vlády zvykem, již neplatí a platí nová, velmi striktní omezení, která jsou pro kulturu již zásadní a pro mnohé doslova devastační a pro některé výkonné umělce mohou být již likvidační. 

Je potřeba si uvědomit, že nežijeme takto jen několik posledních dnů, ale do této situace jste většinu z nás uvedli již před sedmi měsíci vyhlášením prvního nouzové stavu 8. března, a která stále trvá i do dnešních dnů. Jako náplast jste nám dali na čtyři měsíce 44 500 Kč a osvobodili nás od povinných plateb sociálního a zdravotního pojištění. Ale realita je taková, že se nám od té doby život zcela ochromil. Od 15. června jsme tak odstřiženi od veškeré pomoci státu a bez finanční podpory. Až na několik málo chvil jsme neměli možnost standardních výdělků a příjmů. Ale přesto všichni musejí živit rodiny, platit nájemné, plnit další finanční závazky související s podnikáním, ať je to povinnost zaplatit daň z příjmu nebo jsou to např. nájmy prostor, splátky úvěrů či leasingů, vyplácení alespoň nějakých mezd nejnutnějším zaměstnancům a samozřejmě opět máme povinnost od září platit zálohy na sociálním a zdravotním pojištění. A s tím souvisí další otázka, z čeho to máme platit? 

Ještě stále mně v hlavě zní dehonestující slova ministryně spravedlnosti paní Benešové, která se na účet živnostníků vyjádřila slovy, že každý s tím musí počítat a musí mít tzv. vatu. Paní ministryně si ovšem neuvědomuje jednu podstatnou a důležitou věc, že ze dne na den vláda úplně všechno zakázala a s tím opravdu nepočítal nikdo! Mnozí z nás pracují celý život, jsou hrdí na to, že jsou samostatní a donedávna ještě byli hrdí i na to, že jsou nezávislí na státu a dokáží pracovat a poctivou prací se uživit. Většina z nás se celý život snaží, abychom jednou mohli prohlásit, že se živíme tím, co milujeme. Strávili jsme roky budováním našich podniků, projektů, kariéry. Vše mnohdy na úkor vlastního soukromí, peněz, času, trpělo tím naše okolí, naše rodina, kamarádi.  Ale  smysl naší práce a radost z ní byly tou správnou motivací a dávalo nám to sílu jít dál. 

Cituji jednoho z našich kolegů, protože lépe to snad již nelze vyjádřit: Věta „PROSTĚ SI NAJDI JINOU PRÁCI!“ je pro nás urážkou a v současné situaci nedává ani moc smysl. Pokud tedy někdy v životě a podnikání selžeme, ať je to naší vinou, kdy jsme si způsobili selhání sami svojí leností, bezohledností či nechutí pracovat. Nyní ale prosíme o to, ať náš konec není pouze z donucení a rozhodnutí jednoho člověka či celé vlády, kdy nám je přikázáno uzavřít dveře, zazdít kulturu a tím je nám znemožněno bez jakékoliv pomoci a podpory pracovat a dělat, co máme rádi a milujeme. 

Nemůžeme také souhlasit s nedávnými slovy prezidenta republiky, od kterého pochopení  a podporu už v naší zemi nemůže očekávat zřejmě nikdo. Nejsme žádní blbečkové, nejsme neschopní a ruku nenatahujeme naší vinou. Nemůžeme jen tak sedět, číst knihy a zvyšovat tím svou beztak nízkou vzdělanostní úroveň, jak nám radí on. My voláme o pomoc! 

Vážený pane ministře, velmi dobře si všichni uvědomujeme, že koronavirová pandemie COVID 19 bude mít obrovské dopady a ekonomické propady ve všech sférách. Obracím se ale právě na Vás, abyste nestál v pozadí, abyste neustupoval větším a silnějším ministerstvům, ale abyste v první řadě hájil a bránil kulturu, která je bohužel stále na posledním místě. Za všechny Vás prosím, nenechávejte nás v tom a pomozte nám vydržet a přečkat tuto velmi těžkou dobu. Situace je opravdu velmi vážná, mnozí jsou opravdu již těsně před ztrátou svých zaměstnání, ztrátou svých životních snů a jsou odkázáni na pomoc a podpory ze strany státu, který je do tohoto stavu přivedl a dostal. 

Nedávno jsem se pobavil u kreslené vtipu, kde byly uvedeny tři životní etapy koronavirové krize: 

1. nouzový stav – HOMEOFFICE

2. nouzový stav – HOMECREDIT

3. konec krize – HOMELESS    

 

Pevně věřím, že i Vás tento vtip pobavil. Ale ještě více věřím v to, že se z něj nestane realita. Restart kultury bude dlouhodobý a my potřebujeme tuto těžkou dobu společně s vámi přečkat a vydržet! 

 

S pozdravem 

Mgr. Jiří Hadaš

prezident Českého magického svazu

Adresa

Český magický svaz, z.s.
Modřínová 971
252 42 Jesenice u Prahy

Jsme členem FISM

logo fism

Přihlásit odběr novinek

Nahoru